AI absolventům práci nebere, ale vstup do pracovního procesu neusnadňuje
Firmy chtějí zkušenější absolventy. Zároveň jim však berou část prostoru, kde měli zkušenosti získat.
Takový ten klasický pracovní paradox. Něco jako „odpočívejte, ale buďte neustále dostupní“.
Ještě nedávno vypadal začátek kariéry poměrně jednoduše.
Junior dělal rešerše, reporty, prezentace, překlady a administrativu. Nebyla to práce, která by vyvolávala salvy nadšení. Spíš práce, při které pomalu ztrácel cit v zápěstí a zjišťoval, že Excel má mnohem více funkcí, než by slušný software měl mít.
Právě při ní se ale učil, jak firma funguje, co zákazník skutečně potřebuje a proč věta „tohle bude na pět minut“ obvykle znamená zrušený oběd a lehkou existenciální krizi.
Dnes velkou část těchto úkolů zvládne AI.
Rychleji, levněji a bez potřeby třetí kávy. Dokonce ani nepředstírá, že se těší na pondělní stand-up.
Pozice zůstala. Náplň práce se přepsala
Firmy absolventy stále nabírají. Jen od nich čekají něco jiného než před několika lety.
Nestačí připravit podklady. Je potřeba poznat, zda dávají smysl.
Nestačí nechat AI vytvořit analýzu. Je potřeba odhalit, kde si vymýšlí, jaké má limity a jak se vyvarovat chyb.
Nestačí umět používat nástroj. Je potřeba vědět, kdy ho použít, jak zadání formulovat a kdo ponese odpovědnost za výsledek.
Protože „to vygenerovala AI“ zatím kupodivu nefunguje jako univerzální právní ani kariérní obrana.
Junior tak může přeskočit rutinní práci a rychleji se dostat k zajímavějším úkolům.
To je ta dobrá zpráva.
Ta méně pohodlná zní: spolu s rutinou mizí i tréninkové hřiště.
Prakticky to znamená, že ideálně během zkušební doby a s pozitivním přístupem musí člověk zvládnout to, co bez AI trvalo klidně dva roky.
Firmy chtějí seniory. Jen je přestávají vyrábět
Zkušený specialista nevznikne tím, že mu firma pošle licenci na Copilota, odkaz na onboarding a kalendářovou pozvánku s názvem „AI mindset“.
Vznikne během let práce na skutečných problémech.
Díky chybám, zpětné vazbě, konfliktům priorit a situacím, kdy je potřeba rozhodnout bez dokonale připravených podkladů.
Tedy díky všemu tomu, čemu firmy rády říkají příležitost k růstu, když nechtějí říct „bude to nepříjemné a nikdo přesně neví, co dělá“.
Pokud firmy omezí juniorní pozice jen proto, že část práce zvládne AI, krátkodobě mohou ušetřit.
Dlouhodobě si ale zavřou vlastní líheň expertů.
Pak budou dál hledat zkušené lidi a divit se, že se nikde spontánně neobjevili. Pravděpodobně to vyřeší dalším inzerátem na „juniorní pozici s pěti lety praxe“.
Diplom je málo
Škola může dát odborný základ. Nemůže ale průběžně aktualizovat každého absolventa podle toho, co právě přibylo v ChatGPT, Copilotu nebo Gemini.
Upřímně, někdy je úspěch už to, že škola stihne aktualizovat sylabus dřív, než se z používaného nástroje stane digitální fosilie.
Proto dnes vedle odbornosti rozhoduje schopnost učit se, pracovat s informacemi, ověřovat výstupy, chápat souvislosti a bezpečně používat digitální nástroje.
Nejde přitom jen o promptování.
Napsat „udělej mi strategii“ není AI gramotnost. Je to požadavek s velmi optimistickým vztahem k realitě.
Skutečná dovednost spočívá v tom, že člověk správně definuje problém, dodá kontext, výsledek zkontroluje a pozná rozdíl mezi kvalitním návrhem a profesionálně formulovaným nesmyslem.
Což je mimochodem dovednost užitečná nejen při práci s AI, ale i při čtení některých interních prezentací.
Nový junior není senior s chatbotem
AI může absolventům výrazně zrychlit start. Nemůže ale nahradit zkušenost, kontext ani vedení.
Firmy proto musí změnit nejen očekávání, ale také způsob rozvoje lidí.
Místo měsíců kopírování dat mohou juniory dříve zapojovat do projektů, týmové práce a řešení konkrétních problémů. Současně jim ale musí dát mentoring, zpětnou vazbu a prostor dělat chyby.
Ano, prostor dělat chyby. Ten zvláštní benefit, který bývá v inzerátech s oblibou nahrazen stolním fotbálkem, ovocem ve středu a naprosto iritujícím a tak nějak nezdravým bonusem v podobě „neomezené konzumace kvalitní kávy“ (což je absolutní red flag a pokud to uvidíte v inzerátu, utíkejte).
Jinak nevznikne rychlejší odborník.
Vznikne jen člověk, který rychleji odevzdává výstupy, jimž zatím úplně nerozumí. Zato vypadají velmi čistě, mají správné nadpisy a nikdo nemá čas je pořádně zkontrolovat.
AI nemění jen první zaměstnání
Mění samotný způsob, jakým se lidé stávají odborníky.
Výhodu proto nebudou mít absolventi, kteří AI ignorují. Ani ti, kteří jí bez kontroly svěří vlastní přemýšlení, protože už mají dost rozhodování a potřebovali by si hlavně na chvíli lehnout.
Výhodu budou mít lidé, kteří ji dokážou propojit s odborností, kritickým myšlením a schopností spolupracovat.
A totéž platí pro firmy.
Nestačí hledat hotové talenty. Je potřeba vytvořit prostředí, ve kterém mohou vzniknout.
Což je bohužel pomalejší než koupit další licenci, uspořádat webinář a oznámit, že firma je nyní „AI-first“.
AI totiž juniorům práci nutně nebere.
Jen odstranila část práce, při které se dříve učili, jak ji jednou dělat opravdu dobře.
A teď bude potřeba vymyslet nový způsob, jak je to naučit.
Ideálně dřív, než všichni současní senioři vyhoří, odejdou na volnou nohu nebo si otevřou malé bistro někde, kde nikdo nepoužívá slovo synergie.
Kdo dnes nevzdělává lidi, ten si zadělává na vlastní nedostatek expertů
Jestli AI odstranila přirozené tréninkové hřiště, musí ho nahradit cílené vzdělávání. Ne jedním webinářem, po kterém všichni dostanou certifikát a pokračují stejně jako předtím.
Lidé potřebují AI skutečně zapojovat do práce, zkoušet ji na vlastních úkolech, dostávat zpětnou vazbu a postupně si budovat úsudek, který za ně žádná technologie nepřevezme.
Právě s tím firmám pomáháme v Digiskills. Učíme lidi používat AI, Copilot a další digitální nástroje tak, aby nevyráběli jen více obsahu, tabulek a prezentací, ale odváděli lepší práci.
Prakticky, na reálných situacích a s důrazem na to, co se dá skutečně přenést do každodenního provozu.
Protože licence k AI z juniora odborníka neudělá.
Dobře postavené vzdělávání ano.
Neřešíme pouze funkce a tlačítka. Zaměřujeme se na praktické pracovní scénáře, bezpečné používání, kontrolu výstupů a změnu každodenních návyků.
Na vzdělávání lze navíc za splnění stanovených podmínek využít podporu Úřadu práce. Projekt Vzdělávání pro firmy umožňuje zaměstnavatelům a OSVČ žádat o příspěvek na vzdělávání; u zaměstnanců může podpora zahrnovat také náhradu mzdy za dobu účasti.
Minimální rozsah vzdělávání je 50 hodin a přiznání podpory závisí na splnění podmínek a schválení žádosti.
