Lidé se vzdělávat chtějí. Jen jim na to firmy nenechávají čas
Ještě nedávno firmy řešily, jak zaměstnance ke vzdělávání vůbec dostat. Dnes se situace obrací.
Lidé vědí, že se jejich práce mění, potřebují nové digitální dovednosti a chtějí se rozvíjet.
Jenže mezi schůzkami, deadliny a běžnou operativou už pro vzdělávání často nezbývá místo.
Podle TalentLMS 2026 L&D Benchmark Report uvádí 53 % zaměstnanců, že jim vysoké pracovní vytížení nechává jen malý prostor pro učení, i když ho potřebují. Nedostatek času se tak už třetí rok drží na prvním místě mezi překážkami vzdělávání.
Průzkum proběhl mezi 1 000 zaměstnanci a 101 HR manažery v USA, ale popisuje situaci, kterou dobře známe i z českých firem.
Přístup ke kurzům ještě není vzdělávání
Firma může nakoupit vzdělávací platformu, zpřístupnit stovky kurzů a rozeslat zaměstnancům slavnostní e-mail. Tím ale vznikla nabídka. Ne podmínky pro skutečné učení.
Když se má člověk vzdělávat po práci, mezi úkoly nebo při současném vyřizování e-mailů, kurz se rychle mění v další položku na seznamu povinností. A zpravidla v tu, kterou lze nejsnáze odložit.
To je zásadní rozdíl mezi firmou, která vzdělávání formálně nabízí, a firmou, která s ním opravdu počítá. Druhá varianta znamená vyhradit lidem pracovní čas, zapojit jejich manažery a spojit rozvoj s konkrétními úkoly, cíli a změnami v jejich práci.
Má to dopad i na loajalitu. Celkem 95 % dotázaných HR manažerů souhlasí, že kvalitnější vzdělávání podporuje udržení zaměstnanců. A 73 % zaměstnanců uvádí, že lepší možnosti rozvoje by je motivovaly zůstat ve firmě déle.
Lidé nepotřebují více obsahu. Potřebují více praxe
Druhým problémem je samotná podoba vzdělávání. Zaměstnanci nemají nedostatek prezentací, videí a obecných e-learningů. Mají nedostatek příležitostí převést nové znalosti do práce.
Téměř třetina účastníků průzkumu označila své vzdělávání za příliš teoretické. Zároveň 86 % uvedlo, že nové znalosti a dovednosti získává hlavně tím, že řeší reálné úkoly přímo při práci.
Praktické firemní vzdělávání proto nemá končit vysvětlením funkcí. Má pokračovat jejich použitím:
- na konkrétních dokumentech, procesech a situacích;
- s možností zkoušet různé postupy a dělat chyby;
- se zpětnou vazbou a podporou po skončení školení;
- s jasným výsledkem, který se projeví v každodenní práci.
Počet dokončených kurzů totiž sám o sobě mnoho neříká. Podstatnější je, zda lidé po vzdělávání zvládnou úkol rychleji, kvalitněji nebo bezpečněji.
U AI je problém ještě viditelnější
U vzdělávání v oblasti umělé inteligence nestačí ukázat několik nástrojů a rozdat zaměstnancům seznam promptů. AI mění pracovní postupy, odpovědnosti i způsob, jakým lidé získávají informace.
Celkem 88 % HR manažerů očekává, že generativní AI promění přístup zaměstnanců ke znalostem. Téměř polovina zároveň uvádí, že jejich AI vzdělávání má alespoň částečně připravit práci na další automatizaci.
To je poměrně silný důvod, proč nenechat rozvoj lidí na jednom webináři.
Zaměstnanci potřebují AI používat na vlastní agendě, porovnávat výsledky, ověřovat informace a poznávat situace, ve kterých jim nástroj pomáhá – i ty, ve kterých může sebevědomě vyrobit úplný nesmysl. Teprve opakované použití vytváří skutečnou dovednost.
Vzdělávání musí být součástí práce, ne její konkurence
Budoucnost firemního vzdělávání pravděpodobně nebude stát na větším množství kurzů. Bude stát na lepším propojení učení s prací.
To znamená kratší praktické bloky, návaznou podporu, práci s konkrétními use cases a prostor nové postupy skutečně zavést. Ne učit se večer, ale učit se při práci – protože právě práce se mění.
Českým firmám může při vytváření tohoto prostoru pomoci také projekt Vzdělávání pro firmy.
Podpora se vztahuje nejen na samotné vzdělávání, ale také na náhradu mzdy za dobu, kdy se zaměstnanec vzdělávacích aktivit účastní.
Projekt tak pracuje i s nákladem, který firmy často přehlížejí: vzdělávání potřebuje čas a tento čas něco stojí.
V Digiskills proto vzdělávání nestavíme jen kolem funkcí nástrojů. Propojujeme digitální dovednosti, praktickou práci, dlouhodobou adopci a podmínky, díky kterým nové postupy nezůstanou pouze v prezentaci.
Protože zaměstnanci se učit chtějí. Teď jim k tomu ještě musíme umožnit přestat na chvíli dělat všechno ostatní. A pokud je problémem nejen čas, ale i rozpočet, může právě projekt Vzdělávání pro firmy pomoct vytvořit prostor pro obojí.
Minimální rozsah vzdělávání je 50 hodin. Přiznání podpory závisí na splnění podmínek projektu a schválení žádosti Úřadem práce ČR.
