Opravdu AI „reaguje“ na zdvořilost?
Zdvořilost v komunikaci hraje zásadní roli v mezilidských vztazích. Ale co když ji uplatníme na umělou inteligenci? Může opravdu způsob, jak se ptáme AI, ovlivnit její odpovědi?
Studie „Should We Respect LLMs?“ přišla se zajímavým závěrem: úroveň zdvořilosti v zadáních (promptech) ovlivňuje kvalitu odpovědí velkých jazykových modelů (LLMs).
To je fascinující myšlenka – ale podívejme se na ni kriticky.
Co zjistil průzkum?
Autoři testovali osm úrovní zdvořilosti napříč třemi jazyky (angličtina, čínština, japonština) a zkoumali, jak AI reaguje v různých úlohách. K čemu došli?
👉 Nezdvořilé zadání vede k horším odpovědím – Modely odpovídají méně přesně, dělají více chyb nebo ignorují část otázky.
👉 Přílišná zdvořilost také není ideální – Nejlepší výsledky přinášejí středně zdvořilé formulace, které jsou jasné, ale ne příliš formální.
👉 Rozdíly mezi jazyky – Zatímco v angličtině a čínštině funguje mírně zdvořilý styl nejlépe, japonština má specifický systém formálnosti (keigo), což ovlivňuje chování modelů.
Co to ale opravdu znamená?
Tato studie naznačuje, že AI reflektuje lidské preference a že bychom k ní měli přistupovat podobně jako k lidem.
To zní logicky – ale je tomu skutečně tak? Je to skutečně zdvořilost, nebo něco jiného?
Je možné, že AI nereaguje na zdvořilost jako takovou, ale spíše na strukturu a srozumitelnost zadání.
Přece jen zdvořilé otázky bývají často delší a lépe formulované. Hrubé příkazy mohou být úsečné a nejednoznačné.
Možná tedy nejde o „zdvořilost“, ale o to, že jasně strukturované otázky vedou k lepším odpovědím.
Kdybychom použili hrubý, ale precizní příkaz, byl by výsledek stejný? To můžete vyzkoušet!
Kulturní rozdíly: Opravdu AI chápe kontext?
Studie zjistila, že AI se chová jinak podle jazyka – například japonština s formálním systémem keigo ovlivňuje odpovědi jinak než angličtina.
To naznačuje, že modely vnímají jazykové a kulturní rozdíly. Jenže… co když je to jen vedlejší efekt trénovacích dat? AI si neutváří vlastní názory – učí se z textů, které jí byly předloženy.
Pokud jsou její odpovědi jiné v japonštině než v angličtině, možná to není kvůli porozumění kultuře, ale protože se učila na jiných zdrojích.
Opravdu tedy AI „chápe“ zdvořilost, nebo jen kopíruje vzory ze svého tréninku?
Psychologický efekt
Také se může stát, že my sami podvědomě interpretujeme odpovědi jinak, když víme, že jsme se ptali zdvořile.
Když AI odpoví na náš zdvořilý dotaz, můžeme mít tendenci odpověď vnímat jako kvalitnější.
Naopak, když použijeme agresivní tón a odpověď se nám nelíbí, můžeme mít pocit, že „AI se brání“ a dává nám ochutnat naši „vlastní medicínu“.
Co si z toho odnést?
✔️ Pište jasné a strukturované prompty – bez ohledu na zdvořilost, čím srozumitelnější otázka, tím lepší odpověď.
✔️ Nepřeceňujte kulturní rozdíly AI – její chování je ovlivněno trénovacími daty, ne porozuměním kultuře.
✔️ Buďte kritičtí – pokud se vám zdá, že AI odpovídá lépe na zdvořilé otázky, zkuste experimentovat. Možná zjistíte, jádrem úspěchu je něco jiného.
Chcete se naučit efektivně pracovat s AI?
V Digiskills vás naučíme, jak psát prompty tak, aby AI opravdu pracovala pro vás.
Děláme komplexní adopci Microsoft 365 Copilota ve firmách, máme akademie umělé inteligence pro jednotlivce i kurz se základy AI gramotnosti pro všechny.
