Workslop: Když AI ve firmách víc škodí, než pomáhá
Umělá inteligence měla zrychlit práci, zvýšit produktivitu a ulevit nám od rutiny. Měla nám ušetřit čas i energii, vyčistit kalendáře od zbytečných úkolů a konečně zefektivnit spolupráci. Jenže v praxi to nemusí vždycky klapnout.
Nejde o hypotézu – nový výzkum Stanfordu a BetterUp Labs ukazuje, že v mnoha firmách se AI stává zdrojem chaosu, neefektivity a frustrace mezi kolegy. Výzkumný tým pro to dokonce vytvořil výstižný termín: workslop.
Co je to „workslop“?
Workslop je výstup z AI, který na první pohled vypadá použitelně, ale ve skutečnosti postrádá hloubku, kontext a kvalitu. Jde zkrátka o špatně odvedenou práci, kterou rámuje nesprávně a ledabyle použitá AI.
Zaměstnanci prostě zadávají prompt, obvykle je jim i jedno, jestli do bezpečného a schváleného nástroje, nebo do random free toolu, co našli online, vezmou první výstup a pošlou ho dál – často bez přečtení, úprav, nebo ověření. A výsledek?
Někdo jiný ten výstup musí opravit, domyslet, přepsat nebo úplně předělat. Místo aby AI ušetřila práci, jen ji přesouvá dál – k jiným kolegům, často těm, kteří mají své práce dost.

Jak se tomu vyvarovat?
AI výstup není automaticky kvalitní výstup
Výzkum mezi více než 1 100 zaměstnanci napříč obory ukazuje, že 40 % z nich v posledním měsíci obdrželo „AI výstup“, který museli opravovat. A co víc – přítomnost takového nekvalitního obsahu narušuje vztahy na pracovišti.
Zaměstnanci, kteří opakovaně dostávají „AI slop“, začínají ztrácet důvěru ve své kolegy. Podle dat:
-
54 % vnímá autory AI výstupů jako méně kreativní;
-
42 % je považuje za méně důvěryhodné;
-
a 37 % za méně inteligentní.
Tohle není drobnost. To je závažný zásah do týmové dynamiky a firemní kultury.
Když AI stopne kreativitu a přidělá práci
Zkušenosti respondentů mluví jasně. Například jeden manažer z financí popsal, že po obdržení odfláknutého textu musel váhat, jestli ho má přepsat sám, poslat zpět kolegovi, nebo to prostě „nějak přežít“.
Jiný respondent z retailu musel kvůli špatně připravenému AI výstupu absolvovat několik schůzek, ověřit informace sám – a nakonec práci kompletně předělat.
To, co mělo práci zjednodušit, ji naopak komplikovalo, zpomalilo a vyčerpalo tým.
V čem je problém?
AI sama o sobě není problém. Problém je v tom, jak s ní lidé (ne)umí pracovat.
Mnoho zaměstnanců dnes využívá AI bez základního pochopení toho, co od ní čekat a co už je na nich.
Chybí jim digitální dovednosti, kritické myšlení a schopnost poznat, kdy je výstup jen „slop“, který je třeba odmítnout.
Navíc je zde fenomén tzv. kognitivního přehazování odpovědnosti – místo aby zaměstnanec sám řešil úkol, přenechá ho AI a doufá, že to „nějak dopadne“.
Jenže AI neposkytuje hotové řešení – je to návrh. Nástroj. Pomocník, ne autorita.
Proč by to firmy měly řešit ?
Produktivita je iluze, pokud výstupy nejsou kvalitní, firemní vztahy se deformují, pokud si lidé přehazují špatnou práci. Nemluvě o tom, že chybné výstupy mohou vést ke špatným rozhodnutím.
A především – špatná práce s AI znamená ztracený potenciál.
Zejména v době, kdy firmy investují do AI technologií, nástrojů a školení, je alarmující, že většina zaměstnanců s nimi neumí pracovat efektivně a zodpovědně.
To není technický problém. To je vzdělávací výzva.

AI je nástroj, uživatel rozhoduje, jestli pomůže, nebo škodí
AI může být skvělým pomocníkem – pokud ji používáme uvážlivě. Jinak se z ní stává jen generátor „slopu“, který zhoršuje vztahy, zdržuje práci a vytváří dojem, že technologie selhává.
Ale technologie sama o sobě neselhává. Selhává nedostatek vzdělání a přípravy lidí, kteří s ní pracují.
Nejdůležitější je proto lidi naučit, co AI (ne)umí, jak ji zapojit správně a jak si udržet zdravý digitální mindset.
V Digiskills proto firmám pomáháme:
- Vysvětlit zaměstnancům, jak AI funguje a jak ji využívat smysluplně.
- Naučit rozpoznat kvalitní výstup od „slopu“.
- Vytvářet firemní pravidla a standardy pro práci s AI.
- Rozvíjet kritické digitální dovednosti napříč firmou.
- Nastavit efektivní spolupráci mezi lidmi a technologiemi.
Chcete se dozvědět více o spolupráci?