Etika a stinné stránky AI
Adam Pešek se na svém webináři Etika a stinné stránky AI zaměřil na otázky, které jsou důležité pro budoucí rozvoj a implementaci AI. Jaké jsou potenciální etické problémy a rizika a jak jim předcházet, zatímco budeme nadále těžit z výhod, které AI nabízí?
Pokud vám unikl Adamův interaktivní webinář, je tady shrnutí těch nejdůležitějších myšlenek.
Je použití AI vždycky na místě?
Uvědomujete si, jak se mění naše vnímání, když víme, že původcem nějaké sdělení není člověk, ale AI? Adam názorně předvedl, že lidská reakce může být méně vstřícná, pokud člověk ví, zdrojem sdělení je umělá inteligence.
Kontext a původ sdělení jsou totiž často stejně důležité jako obsah. S využitím AI se často mění dynamika interakce, a proto použití AI vyžaduje důkladné zvážení a odpovědné rozhodování.
Na kontextu záleží
Scénář, kdy se AI používá, hraje zásadní roli v tom, jak je přijímána. Na příkladu zákaznické podpory Adam ukázal, že lidé jsou otevření a ochotní spolupracovat s AI, pokud je jejich problém efektivně a rychle vyřešen.
Na druhou stranu, když jde o osobnější kontexty – jako je například poradenství v citlivých životních situacích – lidé mohou mít k umělé inteligenci mnohem chladnější postoj.
Přítomnost AI zde může působit cize a neosobně bez ohledu na kvalitu výstupu. To dokládá, jak je důležité přizpůsobovat využití AI podle toho, co je v dané situaci nejvhodnější a nejcitlivější.
AI v práci
Vliv AI na pracovní místa je velké téma. Upřímně, AI práci nikomu nesebere, avšak ti, kteří se ji naučí používat, získají významnou konkurenční výhodu a stanou se pro zaměstnavatele mnohem atraktivnějšími,to už je jiná písnička...
Je proto důležité se vzdělávat a rozvíjet digitální dovednosti. Schopnost umět využít AI začíná být kritickou dovedností.
Jak Adam ukázal během interaktivního průzkumu, přestože existují obavy z potenciálního dopadu AI na pracovní trh, je také vidět ochota přijmout tyto technologie jako cenný nástroj pro zlepšení pracovních procesů.
Kde je hranice použití AI?
Testování hranic aneb do jaké míry jsme ochotni přijímat ve své práci (a v práci ostatních) použití AI, byla další oblast, kterou Adam zkoumal. Lidé jsou otevření přijímat výstupy generované umělou inteligencí, avšak za podmínky, že podléhá lidské supervizi.
Jinými slovy, lidé preferují, aby se AI používala jako doplňkový, podpůrný nástroj než jako samostatný, nezávislý systém. Což je celkem příjemné zjištění.
Dezinformace a podvody
Jak se AI rychle vyvíjí, dokáže generovat stále přesvědčivější vizuální i psané materiály. A je čím dál těžší rozeznat, co je skutečné a co vytvořila AI.
Několik velkých společností, včetně OpenAI, Microsoftu, Googlu a Mety, přislíbilo zavedení technologií umožňujících detekci syntetických dat generovaných AI. Zatím však moc úspěchu v tomto ohledu bohužel neslaví (i OpenAI utnula svůj identifikátor kvůli nízké úspěšnosti).
Další problematickou oblastí, kterou Adam zdůraznil, je souvislost AI se sociální izolací. Na sociálních sítích AI doporučuje obsah „na míru“, což může vést k vytváření sociálních bublin, kdy jsou lidé odtrženi od odlišných názorů a informací. To navíc často probíhá bez povědomí uživatele, což vede k další polarizaci společnosti.
Tyto stinné stránky AI podtrhují důležitost etického a uváženého využití těchto technologií.
Kdy přiznat použití AI
Adam se vrhl také do ožehavého tématu upřímnosti ohledně použití AI. Kdy uvést a „přiznat“, že byla použita AI a je to vůbec nutné?
Výsledky Adamova průzkumu ukázaly, že většina respondentů se shoduje na tom, že by se mělo použití AI přiznat vždy, když se nějakým způsobem podílí na výstupu. To je důležité nejen pro ochranu uživatelů, kteří by měli mít právo vědět, jak a kde byla AI použita, ale také pro podporu důvěry v technologii jako celek.
Kde lidé důvěřují AI
Důvěra lidí v AI se také výrazně liší v závislosti na konkrétní oblasti aplikace a často je založena na vnímání rizik spojených s daným segmentem. Například zdravotnictví nebo finance mají přímý dopad na životy jednotlivců, a proto jsou lidé v těchto oblastech často obezřetnější k použití AI.
Naopak oblasti, které jsou vnímány jako méně kritické (volba knihy nebo online kurz), jsou často považovány za bezpečnější pro experimentování s AI.
Toto rozdělení odhaluje, že i když AI v mnoha oblastech nabývá na významu, budování důvěry bude dlouhodobější proces.
AI nerozezná dobro a zlo, lidé ano
Umělá inteligence sama o sobě není ani dobrá, ani špatná. Jednou z klíčových výzev, kterým čelíme v éře AI, je otázka, jak používat umělou inteligenci eticky, odpovědně a správně.
AI bychom měli využívat transparentně, férově a s respektem k ostatním (a samozřejmě v souladu s právními regulacemi, předpisy a zákony).
Je důležité, abychom byli neustále ostražití a kritičtí, udržovali otevřený dialog o etických otázkách spojených s využitím AI a byli připraveni se neustále učit, přizpůsobovat a inovovat.
